Historie
Historie MERO ČR, a. s.
MEzinárodní ROpovod jako infrastrukturní celek překračující hranice z Bavorska do České republiky je jedním z milníků na cestě při sjednocování Evropy. Česká republika dříve pokrývala veškerou potřebu ropy dovozem ze sibiřských naftových polí. Zprávy o klesajícím exportu ropy, odhady o snižujících se ropných zásobách, o stavu ropovodu Družba, jakož i politická a hospodářská situace ve východní Evropě daly podnět k hledání alternativních energetických zdrojů. Možnost získání nezávislosti v tomto směru spatřovalo české hospodářství v napojení na západoevropské ropovodné systémy.
A tak se zrodila myšlenka ropovodu MERO - IKL. V druhém pololetí roku 1990 byly vypracovány různé studie s možnými alternativními řešeními. Jako nejvýhodnější z nich se ukázalo napojení na Deutsche Transalpine Oelleitung (TAL). Poté co TAL dal svůj souhlas k tomuto napojení, došlo v dubnu 1992 (24. dubna 1992) ke vzniku firmy Chemopetrol Pipeline, GmbH, která byla předchůdkyní firmy MERO Germany AG. Vypracováním celkového plánu ropovodného systému MERO byla pověřena firma ILF Beratende Ingenieure v Mnichově. Po získání nezbytných povolení, úředních výměrů a rozhodnutí mohla být výstavba zahájena. Od dubna 1994 vyrůstalo ve Vohburgu an der Donau tankoviště o celkovém objemu 200.000 m3. V prosinci 1994 se začalo s pokládáním potrubí liniové části ropovodu o celkové délce 349 km (z toho 179 km v Bavorsku).
1964-1965 | vybudován a trvale uveden do provozu ropovod Družba, který byl do roku 1991 spravován státním podnikem Benzina, |
1991 | založena Transpetrol, a. s., Bratislava, která provozovala přepravní systém ropovodu Družba na území tehdejší ČSFR do konce roku 1992, |
1992 | vznik Chemopetrol IKL, spol. s r. o., kterou založili vlastníci rafinerií, Chemopetrol, s. p., Litvínov a Kaučuk, s. p., Kralupy nad Vltavou pro výstavbu ropovodu Ingolstadt - Kralupy nad Vltavou - Litvínov (IKL) a Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, |
1. ledna 1993 | vznik Petrotrans, a. s., jejímž zakladatelem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (při rozdělení ČSFR vznikly z Transpetrol, a. s., dva subjekty - Transpetrol, a. s., ve Slovenské republice a Petrotrans, a. s., v České republice); úkolem společnosti bylo zabezpečovat přepravu ropy do rafinerií v České republice ropovodem Družba, |
1. října 1993 | transformace Chemopetrol IKL, spol. s r. o., na akciovou společnost s názvem MERO IKL, a. s., v souladu s vládní koncepcí restrukturalizace rafinersko-petrochemického průmyslu a s cílem umožnit vstup Fondu národního majetku ČR do financování projektu výstavby ropovodu IKL, |
1. listopadu 1993 | majetek Petrotrans, a. s., převeden na Fond národního majetku ČR, který se stal jejím jediným akcionářem, |
1. ledna 1994 | vznik MERO ČR, a. s., sloučením Petrotrans, a. s., a MERO IKL, a. s. |
1. ledna 2006 | zrušen Fond národního majetku ČR. Působnost Fondu přešla na Ministerstvo financí ČR, které se tím stalo jediným akcionářem společnosti MERO ČR, a.s. |
Historie dceřiné společnosti MERO Germany AG
24. dubna 1991 | založena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR Chemopetrol Pipeline, GmbH, se sídlem v Mnichově, která zajišťovala výstavbu ropovodu IKL na území SRN, |
únor 1993 | Chemopetrol Pipeline, GmbH, převedena do vlastnictví Chemopetrol IKL, spol. s r. o., po jejíž transformaci přešlo vlastnictví na MERO IKL, a. s., |
1. ledna 1994 | jediným společníkem Chemopetrol Pipeline, GmbH, se stává MERO ČR, a. s., |
prosinec 1996 | změna názvu Chemopetrol Pipeline, GmbH, na MERO Pipeline, GmbH a změna sídla společnosti z Mnichova do bavorského města Vohburg an der Donau u Ingolstadtu, kde byla dokončena výstavba tankoviště a administrativní budovy. |
2009 | změna názvu MERO Pipeline, GmbH na MERO Germany AG. |
Pomoc postiženým povodněmi – MERO Raspenavě
Do městečka Raspenava na Frýdlantsku, které je citelně postiženo srpnovou bleskovou povodní, směřuje pomoc společnosti MERO.